|
|
Letokruhové analýzy mladého vrchovinného smrku ztepilého
Hanáček, Pavel
Tato práce je zaměřena na provedení letokruhové analýzy mladého vrchovinného smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst) metodou analýzy obrazu a vyhodnocení vlivu klimatu na šířku letokruhů. Vzorky byly odebrány ve formě výřezů z výčetní výšky ze tří lokalit nacházejících se v Drahanské vrchovině. Nadmořská výška těchto lokalit se pohybuje v rozmezí od 400 do 625 m n. m. Šířky letokruhů byly změřeny v programu WinDENDRO, pro křížové datování bylo využito programu PAST 32, detrendace byla provedena v programu ASTAN, modelování vlivu klimatu na šířku letokruhů a další zpracování výsledků proběhlo v programu EXCEL 2013. Šířka letokruhů na lokalitě Rovná významně korelovala se srážkami a teplotami předchozího roku. Na lokalitě Habrůvka významně korelovala šířka letokruhů se srážkami a teplotami aktuálního roku. Na poslední lokalitě, Rájec, je vidět významnou kladnou korelaci srážek s šířkou letokruhů v předchozím i aktuálním roce, naopak s teplotou zde není vidět žádná významná korelace.
|
|
|
Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost =: The growth response of Central European temperate forest trees to disturbance events /
Vašíčková, Ivana
Pomocí standardní analýzy šířek letokruhů byla studována růstová odezva dřevin na disturbanční události v 8 přirozených lesních ekosystémech České republiky s převahou Fagus sylvatica L. S využitím datové sady 2000 dendrochronologických vývrtů byl rekonstruován disturbanční režim Žofínského pralesa. Výsledky naznačují, že nejen síla minulých disturbancí, ale i jejich prostorové charakteristiky zásadně rozhodují o vlivu narušení na další vývoj lesního ekosystému. V navazujících studiích pak byla řešena úroveň nejistoty, se kterou je disturbanční minulost s použitím dendrochronologických dat popisována. Ukázalo se totiž, že samotný obraz minulých narušení nestačí k pochopení vývoje lesa, bylo třeba poznat úroveň statistické chyby, se kterou je tento obraz konstruován. Kvantifikována byla nejistota detekce sumární disturbanční minulosti pro celou lokalitu i nejistota odhadu vnitřních prostorových charakteristik disturbančního režimu. Výsledky odhalily, že podstatným zdrojem nejistoty při studiu disturbanční historie je samotný specifický charakter dendrochronologických dat, tj. odlišná reakce jednotlivých stromů na narušení. Další studie se tak logicky zaměřila na nalezení skutečné reakce jedinců Fagus sylvatica na disturbance, které byly nezávisle datovány na základě dendrometrických a fotogrammetrických dat. Analýza téměř 300 reakcí stromů pak vedla k navržení nových, empiricky odvozených kritérií pro dendrochronologickou determinaci růstové reakce stromů. Na závěr byly popsány faktory, jež kontrolují růstovou odezvu Fagus sylvatica na disturbanční události. Na základě regresní analýzy byla determinována široká škála proměnných různých prostorových úrovní, jimiž je růst v gapu ovlivňován.
|
|
|
Vliv prostředí na přírůst jehličnatých dřevin se zaměřením na smrk ztepilý
Kníř, Tomáš ; Čada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Smrk ztepilý řadíme do čeledi borovicovitých. Má kuželovitou korunu a přímý kmen, výška se pohybuje v rozmezí 20 - 35 metrů. Jeho přirozený výskyt v České republice je hlavně v horských polohách. Optimální teplota je okolo 6 °C a srážky ve vegetační době 490 - 580 mm.
Práce dále zahrnuje údaje o růstu a jeho požadavcích na ovlivňující procesy a na regulátory. S tím souvisí vznik letokruhů, co to letokruhy jsou, čím se tvoří, čeho jsou výsledkem a co jejich vznik ovlivňuje.
Také se zaměřuje na dendrochronologii. Ta je základem pro získávání informací o datování letokruhů, které slouží k určování ročních přírůstů a věku stromu. Tato věda se dále dělí na několik podoborů podle toho, k jakému účelu jsou letokruhová data využívána, jako je dendroklimatologie, dendroekologie, dendrogeomorfologie, dendrohydrologie a dendroarcheologie. Důležitý je výběr lokality, kde se odebírají vzorky k jejich následnému zpracování pro analýzu dat.
Vliv vnějšího prostředí působí příznivě i nepříznivě na přírůsty stromů. Jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňující přírůst stromů je klima. Mezi klimatické vlivy patří zejména srážky, teplota vzduchu, kde jsou tyto vlivy rozdílné v nižších nadmořských výškách a vyšších nadmořských výškách. Významně se na přírůstu stromů podílejí také antropogenní vlivy, zejména znečištění ovzduší (ozon, oxid uhličitý, dusík, oxid siřičitý).
Ze získaných znalostí vyplývá, že by se měl smrk v budoucnu vysazovat spíše ve vyšších polohách, kde za předpokladu oteplování budou pro smrk příznivější podmínky.
|
|
|
Srovnání stavby a vybraných vlastností dřeva douglasky tisolisté z různých stanovišť
Timko, Lukáš
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu makroskopické stavby a zjištění vybraných fyzikálních a mechanických vlastností dřeva douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) s důrazem na porovnání zóny juvenilního a zralého dřeva a porovnání stavby a vybraných vlastností dřeva z různých stanovišť dle souborů lesních typů (3K, 3B, 3A). Z každé ze tří vybraných lokalit bylo odebráno 5 vzorníkových stromů, jejichž oddenkové části byly následně zpracovány na zkušební vzorky o rozměrech 20 x 20 x 30 mm a 20 x 20 x 300 mm. Z vybraných vlastností dřeva byly zjišťovány hustoty při vlhkosti 0 % a 12 %, konvenční hustota, celkové sesychání dřeva pro všechny tři základní směry a celkové objemové sesychání, pevnost dřeva v tlaku podél vláken, mez pevnosti v ohybu a modul pružnosti v ohybu. Byla také provedena letokruhová analýza. Bylo zjištěno, že juvenilní dřevo má širší letokruhy, nižší podíl jarního dřeva a všechny sledované vlastnosti vykazovaly nižší hodnoty. Zjišťované vlastnosti a stavba dřeva z vybraných souborů lesních typů se ve většině případů statisticky významně liší. Z lesnického hlediska lze tedy konstatovat, že výsledné materiálové charakteristiky dřeva douglasky jsou značně závislé na stanovišti, avšak výraznější vliv na vlastnosti dřeva má poloha vzorku v kmeni (centrální nebo obvodová část kmene).
|
|
|
Optimalizace cílové tloušťky při nepasečném způsobu hospodaření na ŠLP ML Křtiny
Štěpán, Jan
Diplomová práce se zabývá optimalizací cílové tloušťky v pasečném lese při převodu na les trvale tvořivý (nepasečný) na vybraných lokalitách ŠLP ML Křtiny. Optimalizace proběhla u dřevin borovice lesní, buk lesní, dub zimní a smrk ztepilý. Konečná optimální cílová tloušťka nakonec byla stanovena jako průnik biometrických a ekonomických aspektů pro borovici 45 cm (rozpětí 39 -- 52 cm), pro buk 50 cm (rozpětí 44 -- 56 cm) a pro smrk 52 cm (rozpětí 48 -- 58 cm). U dubu v daných přírodních podmínkách kulminace tloušťkového přírůstu doposud nenastala. Aby stromy mohly daných dimenzí dosáhnout, potřebují, kromě vhodných stanovištních podmínek, zajistit také vhodnými pěstebními opatřeními optimální cenotické postavení, respektive růstový prostor. Průměrná sociální plocha byla u dubu 26,22 m2, u borovice 29,08 m2, u buku 25,26 m2 a u smrku 22,88 m2. Průměrný disponibilní korunový prostor činil u dubu 27,83 m2, u borovice 26,59 m2, u buku 23,64 m2 a u smrku 19,38 m2. Průměrný disponibilní kmenový prostor byl u dubu okolo 74 m2, u borovice 84 m2, u buku 71 m2 a u smrku 66 m2. Jelikož je exaktní stanovení kulminace tloušťkového růstu pomocí letokruhové analýzy časově náročné, jeví se jako jednodušší (provozní) řešení terénní pochůzka v dospělých porostech, při které se hodnotí produkční potenciál stanoviště a dřevin na základě dosažených individuálních dimenzí nejsilnějších jedinců v dané populaci. Tyto údaje je vhodné v ideálním případě doplnit daty ze statistické provozní inventarizace, a to po jejich nutné úpravě nejlépe jako horní kvartil výčetních tlouštěk dané dřeviny.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dřeviny v kosené louce: analýza morfologie, stáří, růstu a přežívání náletových dřevin na druhově bohatých loukách v Bílých Karpatech
MAZŮREK, Petr
Tato práce se zabývá přítomností dřevinných druhů na druhově bohatých temperátních loukách v národní přírodní rezervaci Čertoryje na jihovýchodě České republiky. První část se zabývá studiem změn v dřevinném společenstvu na loukách s rozdílným managementem (kosením, rekultivací, ponechání bez zásahu). Byla použita nepřímá ordinální analýza (DCA) pro určení vztahu mezi dřevinným společenstvem a druhovým složením okolní vegetace v závislosti na využívání krajiny. Dále jsem se pokusil o vysvětlení výskytu a přežívání dřevinných společenstev v závislosti na jejich schopnostech (poměru podzemní a nadzemní části, schopnosti regenerace po přemístění, atd.). Druhá část práce se pokouší identifikovat nejvýznamnější klimatické faktory ovlivňující růst dvou druhů dubu na Čertoryji (1) pomocí určení hlavních vztahů mezi letokruhovou chronologií a klimatem užitím korelace a analýzy funkčních odpovědí a (2) rozlišit významné roky, které korespondují s náhlými změnami růstu a odhalit růst stromů v závislosti na extrémních klimatických událostech, jako je letní sucho. Duby jsou kruhovitě porézní druhy s rychlými přechody mezi jarním a letním dřevem, oba parametry byly měřeny a využity k získání meziročních informaci.
|
host ::
RSS.